úvod    aktuality    fotoreporty    cestopisy    nabízíme    kniha návštěv    download    dotazy   kontakt   

so | 6.10.18

Cestopisy 1993 - 2019
Cestománie 1 - 23

pa | 25.11.17

Kréta-největší řecký ostrov
Cestománie 23,24 - Putování východní a centrální Krétou

so | 15.8.16

Vysoké Taury a Dolomity
Cestománie 22 - Autem až do výšky 2571 m

ut | 20.10.15

Rhodos-ostrov Hélia 2015
Cestománie 21 - Křížem krážem ostrovem

po | 25.8.14

Expedice Island 2014
Cestománie 20 - Neklidný ostrov v Atlantiku

st | 4.12.12

Expedice Madagaskar 2012
Cestománie 19 - Réunion,Madagaskar,Mauritius, tři ostrovy Indicvkéjo oceánu

po | 14.11.11

Portugalsko a Madeira 2011
Cestománie 18 - Za odvážnými mořeplavci

so | 23.4.11

Expedice Antarktida 2011
Cestománie 17 - Ne konec světa

st | 1.12.10

Čína a Tibet 2010
Cestománie 16 - Putování Říší středu

st | 5.8.09

Kuba 2009
Cestománie 15 - Putování po karibském ostrově

so | 13.9.08

Kanada 2008
Cestománie 14 - Britskou Kolumbií a Albertou

ct | 2.8.07

Namibie 2007
Cestománie 13 - Přes Viktoriiny vodopády do Namibie

po | 4.12.06

Peru - expedice 2006
Cestománie 12 - Za poklady říše Inků, září 2006

so | 15.4.06

Jižní Korea 2005
Cestománie 11- Pod ochranou Buddhy, květen 2005

pa | 14.4.06

Chile a Velikonoční ostrov 2004
Cestománie 10 - Přes Andy a Rapa Nui na Chiloé,listopad 2004

ct | 13.4.06

Jižní Afrika 2003
Cestománie 9 - Po stopách Voortrekkerů, listopad 2003

po | 4.4.06

Malajsie a Singapur 2002
Cestománie 8 - Z Malajsie do Singapuru - září 2002

st | 29.3.06

Irská republika 2001
Cestománie 7 - Zelený ostrov - červen 2001

ut | 28.3.06

Mexiko 2000
Cestománie 6 - Za tajemstvím Mayů - říjen 2000

po | 27.3.06

Brazílie 1999
Cestománie 5 - V rytmu samby - listopad 1999

ne | 26.3.06

Skandinávie 1997
Cestománie 4 - Kouzlo severu - srpen 1997

so | 25.3.06

Anglie a Skotsko 1996
Cestománie 3 - Výlet za fotbalem EURO 1996

pa | 24.3.06

Austrálie a Nový Zéland 1995
Cestománie 2 - Cesta k protinožcům - podzim 1995

ct | 23.3.06

Západní část USA 1993
Cestománie 1 - podzim 1993

Jižní Korea - Na demarkační linii

Ráno, po dobré hotelové snídani, odjíždíme na sever, k 60 km vzdálenému, 4 km širokému a 250 km dlouhému území oddělující dnes dva světy, prosperující Jižní Koreu a zbídačenou KLDR, kde přes velkou propagandu není možné nevidět chudobu většiny jejích obyvatel. Míříme k třetímu ze čtyř podzemních tunelů, které budovali severokorejští vojáci pod demilitarizovaným pásmem k invazi na svého jižního souseda. Tento třetí tunel byl objeven v roce 1978 a poslední, dosud objevený čtvrtý tunel, byl odhalen jihokorejskou armádou v roce 1990.


Most sjednocení na demarkační linii

Kapacita každého z nich se udává v průchodnosti 10 000 vojáků za hodinu, včetně lehké vojenské techniky. Přesto, že bychom mohli prohlásit Korejskou válku za okrajovou šarvátku po skončení 2. světové války, způsobila dosud nezacelené rány ze dne na den rozděleným rodinám, nesmírné škody na majetku jihokorejských měst i devastaci celé krajiny. Jen Soulem se převalila fronta celkem čtyřikrát. Příčinou všeho, tak jak tomu bylo a často je doposud, bylo rozdělení sfér vlivu mezi velmocemi SSSR a USA na konferenci v Teheránu v roce 1943.


Památník v Imjingak Tourist Resort

O dnešním úsilí a zejména přání Jihokorejců vrátit tomuto poloostrovu normální stav svědčí i taková fakta, jakými je čtyřproudá dálnice „Cesta svobody“, po které nyní jedeme, končící těsně u demilitarizované zóny a nová budova nádraží Dorasan Station, jehož koleje však dosud nemají do severní části poloostrova pokračování. Závěrem je nutno si uvědomit, že mezi oběma korejskými státy vládne od roku 1953 pouze příměří, jinými slovy obě země jsou dosud ve válečném stavu.
Když se blížíme k demilitarizované zóně všude kolem jsou již vysoké hraniční ploty, strážní věže a mnoho vojáků jihokorejské armády. Obdobně to vypadá o 4 km dále na sever, s tím rozdílem, že tam bychom potkali, pokud bychom se tam vůbec měli šanci dostat, zástupy vojáků armády severokorejské. Na dálnici již kličkujeme kolem hustě nastavěných tankových zátarasů Kolem dálnice se klikatí řeka Imjion-gang River, která se zde vlévá do nám již známe Han River, protékající Soulem a nedaleko odtud se vlévající do Žlutého moře. Ranní mlha, která tady zahalovala okolí pomalu mizí a na obloze se opět objevuje slunce. Po pravé straně máme městečko Munsan, nejsevernější obydlené území Jižní Koreje. V posledních letech se zde začínají spekulanti skupovat pozemky v očekávání sjednocení země. Dálnice končí obrovskou bariérou plnou dynamitu, která by komunikaci při vojenském ohrožení zcela vyřadila z provozu.
Zastavujeme na velkém parkovišti Imjingak Tourist Resort, které navštíví během roku přes 2 milióny domácích i zahraničních návštěvníků.


Vchod do jednoho z tunelů

V přesně určenou hodinu nasedáme do místního autobusu a zanedlouho již zastavujeme u demilitarizované zóny na mostě Sjednocení, kde jsme ozbrojenými jihokorejskými vojáky podrobeni pasové prohlídce. Vše proběhlo bez problémů a po dalších asi deseti minutách jízdy zastavujeme u zmiňovaného třetího tunelu, ze kterého se dnes stala turistická atrakce. Území po obou stranách silnice je zaminováno, o čemž svědčí výstražné tabule všude kolem.


V oparu je Severní Korea

Malým vláčkem sjíždíme 380 m dlouhým, prudkým a uzoučkým spojovacím tunelem, ve kterém si musíme dávat pozor abychom rameny nezavadili o žulové kameny okolní skály. Vystupujeme a absolvujeme asi 400 m dlouhou procházku chodbami této podzemní vojenské štoly, jejíž celková délka je 1 635 m, šířka místy dosahuje až 4 m a výška od 1,8 do 3 m. Když si uvědomíme že jej razili Severokorejci pouze sbíječkami, žasneme nad jejich zfanatizovaným nadlidským úsilím daném komunistickou propagandou. Tunel pro nás končí zaminovanou trojnásobnou betonovou stěnou, kterou navíc hlídá kamerový systém. Jsme asi 80 m pod zemí velmi blízko demarkační čáry 38. rovnoběžky.


Nádražní budova Dorasan

Další zastávkou v demilitarizované zóně je observatoř Dora. V obrovském sále před zasklenou čelní stěnou usedáme a společně s výkladem vojenského průvodce pozorujeme nedalekou krajinu Severní Koreje. Vidíme severokorejské město Kaesong, vysoký stožár s obrovskou vlajkou KLDR, která je tak velká, že nemůže vůbec ve větru vát, malou, tzv. Mírovou vesničku v severní části demilitarizovaného pásma, kde pracují Jihokorejci a která je dosud pod správou orgánů OSN.
Na vedlejší, otevřené terase za dohledu pohraničníka, pozorujeme dalekohledem severokorejské území, které na první pohled vytváří pocit chudé země. V posledních letech jihokorejské firmy investují nemalé prostředky do průmyslové zóny města Kaesongu, který je od nás vzdálen vzdušnou čarou asi 5 km. Je to mimo jiné třetí největší severokorejské město, které od 10. do 13. století bylo sídlem korejského království. Vidíme tři, elektrickým proudem nabité ploty na sever od demarkační linie, mezi kterými je husté minové pole. Určitě jsme nyní bedlivě sledování z asi 3 km vzdálené severokorejské pozorovatelny, tak raději pomalu odcházíme a jedeme si ještě prohlédnou nádraží Dorasan, postavené 700 m od jižní hranice demilitarizovaného pásma, které netrpělivě čeká až se politici a velmoci je ovládající dohodnou na sjednocení země a umožní tak konečně propojit stávající koleje se severem poloostrova.

 
>>>  spustit slideshow (3s)
© STROMdesign 2005