úvod    aktuality    fotoreporty    cestopisy    nabízíme    kniha návštěv    download    dotazy   kontakt   

so | 6.10.18

Cestopisy 1993 - 2016
Cestománie 1 - 23

pa | 25.11.17

Kréta-největší řecký ostrov
Cestománie 23,24 - Putování východní a centrální Krétou

so | 15.8.16

Vysoké Taury a Dolomity
Cestománie 22 - Autem až do výšky 2571 m

ut | 20.10.15

Rhodos-ostrov Hélia 2015
Cestománie 21 - Křížem krážem ostrovem

po | 25.8.14

Expedice Island 2014
Cestománie 20 - Neklidný ostrov v Atlantiku

st | 4.12.12

Expedice Madagaskar 2012
Cestománie 19 - Réunion,Madagaskar,Mauritius, tři ostrovy Indicvkéjo oceánu

po | 14.11.11

Portugalsko a Madeira 2011
Cestománie 18 - Za odvážnými mořeplavci

so | 23.4.11

Expedice Antarktida 2011
Cestománie 17 - Ne konec světa

st | 1.12.10

Čína a Tibet 2010
Cestománie 16 - Putování Říší středu

st | 5.8.09

Kuba 2009
Cestománie 15 - Putování po karibském ostrově

so | 13.9.08

Kanada 2008
Cestománie 14 - Britskou Kolumbií a Albertou

ct | 2.8.07

Namibie 2007
Cestománie 13 - Přes Viktoriiny vodopády do Namibie

po | 4.12.06

Peru - expedice 2006
Cestománie 12 - Za poklady říše Inků, září 2006

so | 15.4.06

Jižní Korea 2005
Cestománie 11- Pod ochranou Buddhy, květen 2005

pa | 14.4.06

Chile a Velikonoční ostrov 2004
Cestománie 10 - Přes Andy a Rapa Nui na Chiloé,listopad 2004

ct | 13.4.06

Jižní Afrika 2003
Cestománie 9 - Po stopách Voortrekkerů, listopad 2003

po | 4.4.06

Malajsie a Singapur 2002
Cestománie 8 - Z Malajsie do Singapuru - září 2002

st | 29.3.06

Irská republika 2001
Cestománie 7 - Zelený ostrov - červen 2001

ut | 28.3.06

Mexiko 2000
Cestománie 6 - Za tajemstvím Mayů - říjen 2000

po | 27.3.06

Brazílie 1999
Cestománie 5 - V rytmu samby - listopad 1999

ne | 26.3.06

Skandinávie 1997
Cestománie 4 - Kouzlo severu - srpen 1997

so | 25.3.06

Anglie a Skotsko 1996
Cestománie 3 - Výlet za fotbalem EURO 1996

pa | 24.3.06

Austrálie a Nový Zéland 1995
Cestománie 2 - Cesta k protinožcům - podzim 1995

ct | 23.3.06

Západní část USA 1993
Cestománie 1 - podzim 1993

Expedice Antarktida - Antarktický poloostrov, část 3.



Lemaire Channel

Lemaire Channel je průliv, který se nachází mezi pevninou Antarktického poloostrova a ostrovem Booth. Byl nazýván Kodak Gapem a je považován a jednu z nejlepších turistických destinací v Antarktidě a jedno z nejkrásnějších míst na světě.


Lemaire Channel

Má délku 11 km a v nejužším místě je široký pouhých 1600 m. Lemují ho strmé útesy a padající ledovcové splazy. Nachází se na 65 º 04 jižní šířky a 63º 57´západní délky. Počasí nic moc, fouká silný vítr, je zamračeno, ale viditelnost je obstojná.


V Lemairově kanále

Bohužel sluncem ozářené vrcholky okolních útesů dnes neuvidíme, ale zase nemůžeme chtít všechno. V kanále potkáváme jinou expediční loď a vzájemně se zdravíme lodními sirénami. Kolem osmé hodiny, kdy už je Lemaire Channel za námi se dostáváme na nejjižnější bod naší expedice na 65º 15´ jižní šířky, do oblasti Argentinských ostrovů, konkrétně k ostrovu, na kterém se nachází ukrajinská výzkumná polární stanice, pojmenovaná po akademiku Vernadském.

Vernadsky Station

Následuje již obvyklý rituál nástupu do člunů a v 9 hodin se již šplháme po dřevěných schůdcích na molo polární stanice Vernadsky Station. Byla vybudována na místě bývalé britské polární základny UK Faraday Station.


Ukrajinská polární stanice Vernadsky Station

Nachází se zde několik montovaných staveb, vysoké anténní stožáry a skladiště. Vše je vzájemně propojeno dřevěnými chodníky. Samozřejmě ani zde nechybní všudypřítomní tučňáci. Ukrajinští výzkumníci nás přátelsky vítají a provází nás hlavní budovou, kde nahlížíme do jednotlivých místností vybavených přístroji a počítačovou technikou. Říkají, že spojení s domovem jim zajišťuje pouze jednou ročně loď, která sem doveze zásoby a novou posádku stanice. Pracuje jich zde v současné době deset. Dostáváme se až k místnímu baru a samozřejmě neodoláme a připíjíme si s Ukrajinci skleničkami s vodkou za 3 USD. Je to údajně nejjižnější hospoda na světě. Kupujeme si pohledy se známkami a dostáváme razítka do našich pasů, které zase po dlouhé době vidíme, neboť jsme je při nástupu na Ushuaia museli odevzdat. Někteří dokonce uvěří tomu, že pošta odeslaná z této základny dorazí až do Evropy a svěřují své napsané pohlednice zdejšímu osazenstvu. Možná tou lodí, která sem má dorazit v květnu, přes Ukrajinu se pohledy dostanou k nám do Vánoc, zda letošních, to je otázka.


Stoupáme nad Wordie House

Trávíme zde asi hodinu, ve které nám Serjoža vypráví o životě na stanici a jejich vědeckém výzkumu. Před stanicí, kde fouká silný vítr a nechybí tradiční ukazatel vzdáleností světových měst, ještě udělám několik fotografií a pak se již s ostatními přesouvám zpět k našim Zodiakům a odplouváme na protější ostrov, kde střídáme druhou polovinu našich kolegů, protože všichni bychom se do útrob stanice nevešli.


V Iceberg Alley

Zde se nachází malé muzeum v dřevěném domku Wordie House, které nás vrací o několik desítek let nazpátek. Vystupujeme na kopec nad stavením se kterého je i přes nepřízeň dnešního počasí pěkný výhled, jednak na celou protější polární základnu i na další ostrůvky zdejšího Argentinského souostroví. Vpravo od nás se vypíná do výše více než 40 m obrovský ledovcový splaz. V jedné ze zátok před námi pak kotví také dvě velké plachetnice, sloužící ukrajinským výzkumníkům. Vítr nepřestává foukat a tak se pomalu přesouváme zpět k našim člunům a vracíme se na Ushuaiu. Vlny jsou poměrně vysoké, takže než ujedeme asi 5 km dlouhou vzdálenost k lodi, jsme docela pěkně mokří, zejména já, který sedím na přídi a schytám ledovou sprchu vždy jako první. I dnešní vystupování ze člunu na schůdky lodě je vzhledem k vlnám obtížnější a musíme být zvlášť opatrní, abychom se náhodou nevykoupali v ledové antarktické vodě.

Alej ledovců

Po obědě se naše loď vydává severním směrem a po dvou hodinách jízdy již opět zastavujeme, tentokrát v klidných vodách zálivu Port Charcot. Všude kolem plují po hladině nádherné obrovské ledovcové hory.


Pohádkové ledovcové útvary v Iceberg Alley

Nasedáme do člunů a následuje snad nejkouzelnější projížďka naší expedice mezi těmito neuvěřitelně vytvarovanými ledovcovými krami, v této Iceberg Alley, které jsou často zbarveny do modra. Na některých z nich odpočívají lachtani, kolem krouží buřňáci rybáci, chaluhy i rackové. Tučňáci skotačí před člunem a zvědavě nás pozorují. No zkrátka úžasná pohádka.


Kapitán naší lodi Ushuaia Alejandro Font

Musím říct, že jsem si od této expedice hodně sliboval, ale tato nádhera překonala všechna má očekávání a jsem nadšen. Přestože trochu prší, viditelnost se podstatně zlepšila, takže i fotky jsou kvalitní.


Goudierův ostrov

I přes vlezlou zimu, teplota je kolem nuly a foukající ledový vítr si projížďku ještě prodlužujeme a naše Ushuaia se ztrácí v nedohlednu. Vracíme se na ni až po další půlhodince proplétání mezi ledovci promoklí, ale šťastní z neobyčejného zážitku. Byla to naše nejdelší vyjížďka dlouhá snad 8 km a trvající půldruhé hodiny.


Goudierův ostrov, Port Lockroy

Port Lockroy je přirozený přístav na Goudierově ostrově, patřící k Britském antarktickém území Po svém objevení v roce 1903 Francouzskou antarktickou expedicí byl využíván při lovu velryb a pro britské vojenské operace během druhé světové války . Poté sloužil a je tomu tak dodnes jako sídlo britské výzkumné stanice.


Britská výzkumná základna na Port Lockroy

V roce 1944 se zde uskutečnilo první měření ionosféry. Byl pojmenován po francouzském politikovi Eduardu Lockroy. Ostrov je jednou z nejoblíbenějších destinací v Antarktidě. Jeho hlavní atrakcí je místní pošta, rekonstruovaná v roce 1966.


Plavba v okolí Gourdierova ostrova

V půl deváté večer, po večeři, si dnes již potřetí oblékáme záchranné vesty a následuje vylodění na této britské polární základně. Navštěvujeme zdejší muzeum a již zmíněnou poštu, prohlížíme si spousty suvenýrů v malém obchůdku a i zde dostáváme razítka do našich pasů.
Kromě ohromující scenérie hor, ledu a sněhu obdivujeme i zde živou přírodu. Z ptáků tu jsou opět hlavně kormoráni, rackové, buřňáci, chaluhy a štítonoši. Ze savců pak tuleni weddellovy a leopardí.
Po asi hodinové návštěvě této britské polární stanice opět nasedáme do našich Zodiaců a absolvujeme projížďku kolem pobřeží ostrova a dalších okolních ostrůvků. Nad námi se vypínají obrovské ledovcové splazy, navíc na vodě pluje mnoho drobných ker a často proplouváme téměř souvislou ledovou tříští a pouze věříme, že to naše čluny vydrží a neroztrhnou se. Na jednom z okolních skalisek odpočívají kormoráni a nedaleko břehu na ledové kře několik lachtanů. Na jednom z holých skalisek jsou kosterní zbytky velryby a nad ní pozůstatky bývalé velrybářské základny. Dosud jsou na břehu zrezivělé ocelové válce, které sloužily na uskladněné velrybího tuku, vraky malých dřevěných člunů a další artefakty svědčící o náročném životě velrybářů.
Ushuaia kotví poměrně daleko a my se jen s obtížemi dostáváme vpřed přes hustou ledovou tříšť. Nakonec však šťastně přirážíme k ocelovým schůdkům lodě a dostáváme se v bezpečí na její palubu. Ručička našich hodinkách už překročila devátou hodinu večerní. Ještě chvíli posedíme u lodního baru a jdeme spát. Končí sedmý den naší plavby a naše osmé vylodění v Antarktidě.

 
>>>  spustit slideshow (3s)
© STROMdesign 2005